Date of publishing:
22.7.2026
DOI:
https://doi.org/10.21104/HD.2026.1.03
Abstract:
This text presents a synthetic and overview study that summarizes the development of foreign academic theories on the family in relation to the Czech academic community. Through this work, the author has sought to fill a gap in the Czech scietific literature. Existing studies typically view family issues through a very narrow lens, such as specific historical periods, selected social strata, or the lens of legal history. This study transcends these boundaries by interconnecting historical-legal, sociological, and historical-demographic approaches. At the same time, it connects global theoretical trends with their subsequent application in the Czech context. The present text devotes systematic attention not only to the history of research but also to an overview of specific research projects.
Keywords
family; scientific theories; sociology; family history; historical demography; family law
Article Text
References
Anderson, M. 1980. Approaches to the History of the Western Family, 1500–1914. London: Macmillan Press.
Ariès, P. 1975. L´enfant et la vie familiale sous l´Ancien Régime. Paris: Seuil.
Ariès, P. – Duby, G. 1985–1987. Histoire de la vie privée, I.–V. Paris: Seuil.
Bachofen, J. J. 1897. Das Mutterrecht. Eine untersuchung über die Gynaikokratie der alten Welt nach ihrer religiösen und rechtlichen Natur. Basel: B. Schwabe.
Bachofen, J. J. 1942. O materskom práve. Trnava: Fr. Urbánek.
Bebel, A. 1879. Die Frau und Sozialismus. Zürich-Hottingen: Verlag der Volksbuchhandlung.
Bebel, A 1962. Žena a socialismus. Praha: Státní nakladatelství politické literatury (SNPL).
Bláha, I. A. 1947. Dnešní krise rodinného života. Praha: Edvard Fastr.
Bláha, I. A. 1948. Sociologie dětství. Brno: Komenium.
Brunner, O. 1968. Das „ganze Haus“ und die „alteuropäische Ökonomik“. In: Brunner, O. (ed.), Neue Wege der Sozialgeschichte, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
Burguière, A. – Klapisch-Zuber Ch. – Zonabend, F. 1986. Histoire de la familie: tome 1 – Mondes lointains, mondes aniciens; tome 2 – Temps médievaux, Orient / Occident; tome 3 – Le choc des modernités. Paris: Armand Colin.
Burguière, A. – Klapisch-Zuber, Ch. – Zonabend, F. 1996–1998. Geschichte der Familie: Altertum. Vorwort von Claude Lévi-Strauss; Mittelalter. Vorwort von Georges Duby; Neuzeit.
Vorwort von Jack Goody; 20. Jahrhundert. Vorwort von Jack Goody. Frankfurt am Main: Campus Verlag.
Cerman, M. 1997. Mitteleuropa und die „europäischen Muster“. Heiratsverhalten und Familienstruktur in Mitteleuropa, 16.–19. Jahrhundert. In Ehmer, J. –Hareven, T. K. – Wall, R. (eds.), Historische Familienforschung. Ergebnisse und Kontroversen. Michael Mitterauer zum 60. Geburtstag, 327–346, Frankfurt am Main – New York: Campus Verlag.
Cerman, M. – Ogilvie, S. C. (eds.) 1994. Proto-industrialisierung in Europa. Wien: Verlag für Gesellschaftskritik.
Cerman, M. – Matušíková, L. – Zeitlhofer, H. 1999. Projekt „Sociální struktury v Čechách“. Rozbor pramenů s použitím počítače I–II. Archivní časopis, 49, 107–128, 171–190.
Cunningham, H. 2020. Children and Childhood in Western Society since 1500. London: Routledge.
Čáňová, E. – Horská, P. 1972. Obyvatelstvo obce Břevnova v církevních pramenech z let 1652–1800. Acta Univesitatis Carolinae Phil. et Hist., 3, 81–100.
Čáňová, E., 1993. Demografický výzkum Broumovska. In Bláhová, M. – Hlaváček, I. (eds.), Břevnov v českých dějinách: sborník z konference pořádané ve dnech 14. a 15. září 1993 Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, 69–72. Praha: Univerzita Karlova.
Černý, V. Aktuální genealogické programy a jejich přínos pro historickou demografii (diskusní příspěvek). Historická demografie, 39, 2015, 105–122.
Duby, G. 1997–1999. Vznešené paní 12. století I–III. Brno: Atlantis.
Duby, G. 2003. Rytíř, žena a kněz. Praha: Garamond.
Dupaquier, J. 1985. Pour la démographie historique. Annales de Bretagne et des pays de l’Ouest, 92, 109–110.
Dülmen, R, 1999. Kultura a každodenní život v raném novověku (16.–18. století). I. Dům a jeho lidé. Praha: Argo.
Durkheim, É. 1888. Introduction à la Sociologie de la Famile. Annales de la Faculté des Lettres de Bordeaux, 10: 257–281.
Durkheim, É. 1921. La famille conjugale. Revue Philosophique de la France et l´Etranger, 91: 1–14.
Dürr, R. 1995. Mägde in der Stadt. Das Beispiel Schwäbisch Hall in der Frühen Neuzeit. Frankfurt am Main: Campus Verlag.
Dušek, L. 1974. Obyvatelstvo města Ústí nad Labem do konce 18. století (na základě matrik). Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství.
Dušek, L. 1985. Obyvatelstvo Budyně nad Ohří v letech 1701–1850. Historickodemografická studie. Ústecký sborník historický, 143–239.
Drozda, M. 2024. Vesnická obec na Moravě mezi osvícenstvím a zrušením poddanství na příkladu privátních statků olomoucké kapituly. Brno: Matice moravská.
Dvořáčková-Malá, D. (ed.) 2019. Děti a dětství od středověku na práh osvícenství. Praha: Historický ústav – Nakladatelství Lidové noviny.
Ehmer, J. 1991. Heiratsverhalten, Sozialstruktur, ökonomischen Wandel. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
Engels, F. 1900. Der Ursprung der Familie, des Privateigenthums a des Staats: im Anschluss a Lewis H. Morgans Forschungen. Stuttgart: IHW Dietz.
Engels, B. 1979. Původ rodiny soukromého vlastnictví a státu. Praha: Svoboda.
Flandrin, J. L. 1976. Familles: parenté, maison, sexualité dans l´ancienne société. Paris: Hachette.
Flandrin, J. L. 1979. Families in Former Times: Kinship, Household and Sexuality, Cambridge: Cambridge University Press.
Fleury, M. – Henry, L. 1956. Des registres paroissiaux à l’histoire de la population : manuel de dépouillement et d’exploitation de l’état civil ancien. Paris: Institut national d’études démographiques (INED).
Gaunt, D. 1977. Preindustrial Economy and Population Structure. Scandinavian Journal of History, 2, 183–210.
Gautier, E. – Henry, H. 1958. La population de Crulai paroisse normande. Étude historique, Paris Institut national d’études démographiques (INED).
Gestrich, A. 2013. Geschichte der Familie im 19. und 20. Jahrhundert. München: Oldenbourg Verlag.
Goode, W. J. 1970, World Changes in Family Patterns. New York: Free Press.
Goody, J. 2002. Geschichte der Familie. München: C.H.Beck.
Goody, J. 2006. Proměny rodiny v evropské historii. Historicko-antropologická esej. Praha: Nakladatelství Lidové noviny (NLN).
Grulich, J. 2002. Historická demografie a dějiny rodiny v Evropě a v České republice po roce 1950. Historická demografie, 26, 123–146.
Grulich, J. 2008. Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16. až 18. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Grulich, J. 2013. Migrace městského a vesnického obyvatelstva. Farnost České Budějovice 1750–1824. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Grulich, J. 2018. Migrační strategie. Město, předměstí a vesnice na panství České Budějovice ve druhé polovině 18. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Grulich, J. (ed.) 2026. Velké dějiny zemí Koruny české – Česká rodina. Praha – Litomyšl: Paseka (v tisku).
Grulich, J. – Černý, V. 2025. Od syna k rekrutovi, od vojáka k vysloužilci: Služba v armádě a její vliv na venkovskou rodinu. Jižní Čechy na přelomu 18. a 19. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny (NLN).
Hajnal, J. 1965. European Marriage Pattern in Perspective. In Glass, D. V. – Eversley, D. E. C. (eds.), Population in History. Essays in Historical Demography, 101–143, Chicago: Aldine Publishing Company.
Hajnal, J. 1983. Two Kinds of Pre-industrial Household Formation System. In R. Wall (ed.), Family Forms in Historical Europe, 65–104, Cambridge: Cambridge University Press.
Honc, J. 1971. Perspektivy samočinných počítačů v historické demografii a Russův pokus při zpracovávání matrik. Historická demografie, 5, 104–109.
Honc, J. 1972. Příspěvek k poznání populačního vývoje horních městeček (Rekonstrukce 203 rodin ročníků 1610–1690 v matrikách fary Rudolfov u Českých Budějovic). Acta Univesitatis Carolinae Phil. et Hist., 3, 101–125.
Horská, P. 1976. Metody současné historické demografie pro analýzu archivních pramenů. Archivní časopis, 26, 140–148.
Horský, J. – Seligová, M. 1997. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny (NLN).
Hubbard, W. H. 1983. Familiengeschichte. Materialien zur deutschen Familie seit dem Ende des 18. Jahrhunderts. München: W. H. Beck.
Chalupný, E. 1919. Sociologie. Díl pátý: Vývoj (dynamika), Praha: nákladem vlastním.
Imhof, A. E. 1993. Historische Demographie heute. Geschichte in Wissenschaft und Unterricht, 44, 347–361.
Kaser, K. 2000. Macht und Erbe Männerherrschaft, Besitz und Familie im östlichen Europa (1500–1900). Wien: Böhlau Verlag.
Kerzer, D. I. – Barbagli, M. (eds.). 2001. The History of the European Family I.–III. New Haven: Yale University Press.
Knodel, J. E. 1988. Demographic Behavior in the Past. A Study of Fourteen German Village Populations in the Eighteenth and Nineteenth Centuries. Cambridge: Cambridge University Press.
Kriedte, P. – Medick, H. – Schlumbohm, J. 1977. Industrialisierung vor der Industrialisierung.
Gewerbliche Warenproduktion auf dem Lande in der Formationsperiode des Kapitalismus. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
Krtičková, J. 2019. Proměna pohřebního rituálu na přelomu 19. a 20. století na příkladu západočeského města Chebu. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Laslett, P. 1972. Household and Family in Past Time; Comparative Studies in the Size and Structure of the Domestic Group over the Last Three Centuries in England, France, Serbia, Japan and colonial North America, with further Materials from Western Europe. Cambridge: Cambridge University Press.
Laslett, P. 1965. The World We Have Lost. London: Methuen.
Laslett, P. 1977. Family Life and Illicit Love in Earlier Generations: Essays in Historical Sociology. Cambridge – New York: Cambridge University Press.
Lenderová, M. (ed.) 2021. Velké dějiny zemí Koruny české – Dětství. Praha – Litomyšl: Paseka.
Lipovski, R. 2013. Lidé poddanských měst Frýdku a Místku na sklonku tradiční společnosti (1700–1850). Ostrava: Ostravská univerzita.
Macfarlane A. 1978. The Origins of English Individualism. The Family, Property and Social Transition. Oxford: Basil Blackwell.
Macfarlane, A. 1986. Marriage and Love in England. Modes of Reproduction 1300–1840. Oxford: Basil Blackwell.
Machotka, O. 1932. K sociologii rodiny: příspěvek k metodám empirické sociologie. Praha: Státní úřad statistický.
Maine, H. S. 1861. Ancient Law; Its Connection to the Early History of Society, and Its Relation to Modern Ideas. London: John Murray.
Masaryk, T. G. – Plamínková, F. (ed.) 1930. Masaryk a ženy. Sborník k 80. narozeninám prvního presidenta Republiky československé T. G. Masaryka. Praha: Ženská národní rada.
Maur, E. 1968. Na okraj francouzských metod historickodemografického bádání. Historická demografie 2, 72–83.
Maur, E. 1996. Kvantitativní historie a regionální historik. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší – suplementum 2, 111–116, Semily: Okresní archiv.
Mendels, F. F. 1972. Proto-industrialization. The first phase of the industrialization process, The Journal of Economic History, 32, 241–269.
Mitterauer, M. 1990. Historisch-anthropologische Familienforschung. Fragestellungen und Zugangsweisen. Wien: Böhlau Verlag.
Mitterauer, M. – Sieder, R. 1977. Vom Patriarchat zur Partnerschaft: Zum Strukturwandel der Familie. München Beck.
Morgan, L. H. 1877. Ancient Society: or, Researches in the Lines of Human Progress from Savagery, through Barbarism to Civilization. Chicago: Charles H. Kerr and Company.
Morgan, L. H. – Nahodil, O. (ed.) 1954. Pravěká společnost, neboli, Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilizaci. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
Možný, I. 2008. Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Mužík, P. 1986. Obyvatelstvo města Domažlic v letech 1651–1830. Sborník archivních prací, 26, 103–207.
Münch, P. 1992. Lebensformen in der Frühen Neuzeit. Frankfurt am Main – Berlin: Propyläen Verlag.
Myška, M. 1994. Protoindustrializace (Čtvrtstoletá bilance jednoho historického paradigmatu). Český časopis historický 92, 759–774.
Nekvapil, L. 2020. Čelední služba v Čechách v raném novověku: právní, sociální a ekonomické aspekty. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Nekvapil Jirásková, Š. 2019. Protoindustriální společnost. Populační chování a životní strategie venkovského obyvatelstva severovýchodních Čech v 18. a 19. století. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Neumann, S. K. 1925–1927. Dějiny lásky: populární obrazy z dějin snubnosti, manželství a prostituce od pravěku až po dobu nejnovější / podle výsledků bádání moderního a z vědeckých děl nejspolehlivějších sestavili a zpracovali Hynek Záruba a Jiří Votoček. Praha: Nakladatelství L. Šotka.
Neumann, S. K. 2016. Dějiny lásky I.–V. Bratislava: Petit Press. Persons, T. – Bales, R. F. 1955. Family, Socialization and Interaction Process. Glencoe: Free Press.
Pražáková-Seligová, M. 2015. Život poddaných v 18. století: osud, nebo volba? K demografickým, hospodářským, sociálním a rodinným aspektům života venkovských poddaných na panství Horní Police. Praha: Togga.
Riehl, W. H. 1855. Die Naturgeschichte des Volkes als Grundlage einer deutschen Sozial-Politik. III. Die Familie. Stuttgart: Cotta.
Segalen, M. 1990. Die Familie. Geschichte, Soziologie, Antropologie, Frankfurt am Main – New York – Paris: Campus Verlag.
Shorter, E. 1977. The Making of the Modern Family. New York: Basic Books.
Schumbohm, J. 1989. Möglichkeiten und Grenzen Historischer Demographie. Zeitschrift für Historische Forschung, 1, 49–53.
Slováková, V. 2022. Dětství a dospívání poddaných na Moravě ve druhé polovině 18. století na příkladu slavkovského panství. Brno: Matice moravská.
Skořepová, M. 2016. Ovdovění a osiření ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov (1785–1855). České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Spencer, H. 1898. The Principles of Sociology, in Three Volumes. New York: D. Appleton and Company.
Srb, V. 1969. Využití rodopisné studie pro historickou demografii. Demografie, 11, 125–131.
Štefanová, D. 2009. Erbschaftspraxis, Besitztransfer und Handlungsspielräume von Untertanen in der Gutsherrschaft. Die Herrschaft Frýdlant in Nordböhmen, 1558–1750. Wien: Böhlau Verlag.
Stone, L. 1979. The Family, Sex Marriage in England, 1500–1800. New York: Harper & Row.
Szołtysek, M. 2012. Spatial Construction of European Family and Household Systems: A Promising
Path or a Blind Alley? An Eastern European perspective. Continuity and Change, 27, 11–52.
Šimák, J. V. 1922–1923. Jak těžiti z farních matrik. Od Ještěda k Troskám, 1, 135–140.
Tomek, V. V. 1859. Svědectví o nálezu Libušina soudu. Časopis Musea království Českého 33, 28–57.
Trossbach, W. 1993. Das „ganze Haus“ – Basiskategorie für das Verständnis der ländlichen Gesellschaft deutscher Territorien in der Frühen Neuzeit? Blätter für Deutsche Landesgeschichte, 129, 277–314.
Uhlíř, F. 1947. Sociologie rodiny z hlediska dětského vývoje. Praha: Státní nakladatelství.
Velková, A. 2014. 50 let Cambridge Group for the History of Population and Social Structure. Historická demografie, 38, 260–261.
Velková, A. 2009. Krutá vrchnost, ubozí poddaní? Proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy. Praha: Karlova Univerzita.
Velková, A. 2017. Přítomnost babiček v předindustriálních rodinách a jejich možný vliv na plodnost dcer (na příkladu panství Šťáhlavy na přelomu 18. a 19. století). Historická demografie, 41, 213–234.
Wall, R. – Robin, J. – Laslett, P. (eds.) 1983. Family Forms in Historic Europe. Cambridge: Cambridge University Press.
Westermarck E. 1901. The History of Human Marriage. London – New York: The Macmillan Company.
Wowková, W. – Fialová, L. 1992. Plodnost vdaných žen v Jablonci nad Nisou do roku 1800. Demografie, 34, 223–234.
Wrigley, E. A. 1968. Mortality in Pre-industrial England: The Example of Colyton, Devon, over Three Centuries. Daedalus, 97, 546–580.
Wrigley, E. A. 1966. Family Reconstitution. In Wrigley, E. A. (ed.), An Introduction to English Historical Demography, 98–99, London: Wiedenfeld & Nicolson.