Datum zveřejnění:
2.12.2023
DOI:
https://doi.org/10.21104/HD.2023.2.05
Abstrakt:
The objective of this study is to analyze the motivation of the lay public in collecting, writing down, or compiling family documents, in particular memoirs, recollections, and family chronicles. We posited the question of whether there are specific subconsciously created templates of writing down memories that delimit and conceptualize the method of their remembering, or whether the resulting texts are purely individualized. One particular level of consideration is the very addressees of the family recollections, who do not just work with the texts as a “family treasure” but who also have an interest in preserving them for the broader public. What are their motivations for making these to a large extent intimate texts public, and in what way can these highly personal and specific recollections be useful to researchers?
Text článku
Reference
Historický ústav Akademie věd České republiky, Databáze dějin všedního dne (Institute of History of the Czech Academy of Sciences, History of Everyday Life Database collection), ddvd.kpsys.cz/ (18. 10. 2023).
Bertaux, D. – Thompson, P. (eds.). 1993. Between Generation. Family Models, Myths and Memories, International Yearbook of Oral History and Life Stories, Vol. 2. Oxford: Oxford University Press.
Bietti, L. M. 2010. Sharing Memories, Family Conversation and Interaction. Discourse and Society, 21 (5), 499–523.
Bohanek, J. G. – Fivush, R. – Zaman, W. – Lepore, C. E. – Merchan, S. – Duke, M. P. 2009. Narrative Interaction in Family Dinnertime Conversations. Merrill-Palmer Quaterly, 55, 488–515.
Chvojka, E. 2002. Die Geschichte der Großelternrolle vom 16. bis zum 20. Jahrhundert. Wien: Böhlau.
Dressel, G. 2022. Erinnerungen an Michael Mitterauer. Historische Anthropologie. Kultur. Gesellschaft. Alltag, 30, 2022 (3), 288.
Erll, A. – Nünning, A. 2008. Cultural Memory Studies. An International and Interdisciplinary Handbook. Berlin–New York: Walter de Gruyter.
Feindt, G. – Krawatzek, F. – Mehler, D. – Pestel, F. – Trimçev, R. 2014. Entangled Memory Toward a Third Phase in Memory Studies. History and Theory, 53 (1), 24–44.
Frevert, U. 2011. Emotions in History – Lost and Found. New York – Budapest: Central European University Press.
Geertz, C. 1976. The Interpretation of Cultures: Selected Essays. New York: Basic Books.
Greyerz, K. von. 2010. Ego-Documents. The Last Word? German History, 28 (3), 273–282.
Halbwachs, M. On Collective Memory. Chicago – London: University of Chicago Press.
Hämmerle, Ch. 1991. Formen des individuellen und kollektiven Selbstbezugs in der popularen Autobiographik. In Heidrich, H. (ed)., Biographieforschung. Gesammelte Aufsätze der Tagung des Fränkischen Freilandmuseums am 12. und 13. Oktober 1990, 36–60, Bad Windsheim: Fränkisches Freilandmuseum Bad Windsheim.
Harris, C. B. – Peterson, H. M. – Kemp, R. 2008. Collaborative Recall, and Collective Memory: What Happens When We Remember Together? Memory, 16 (3), 213–230.
Hlavačka, M. – Kesler, V. – Smrček, D. 2020. History of Everyday Life Database. Praha: Historický ústav AVČR.
Horský, J. – Seligová, M. 1997. Rodina našich předků. Praha: NLN.
Hroch, M. 2014. Paměť a historické vědomí v kontextu národní pospolitosti. In Hédlová, L. – Šustrová, R. (eds.), Česká paměť. Národ, dějiny a místa paměti, 21–55, Praha: Academia.
Kessler, V. – Smrček, D. 2022. Děti křtěné Dunajem. České vzpomínky na meziválečnou Vídeň. Praha: Historický ústav AVČR.
Kessler, V. – Šrámek, J. 2020. Tváře války. Velká válka 1914–1918 očima českých účastníků. Praha: Historický ústav AVČR.
Kličková, B. 2023. „Být dobrým člověkem je více, než být velkým umělcem.” Interpretace pamětí a deníků Anny Chlebounové. Praha (in print).
Kohoutová, J. 2018. Rodina v historii. In Švaříčková-Slabáková, R. – Sobotková, I. – Filipowicz, M. – Zachová, A. – Kohoutová, J. – Petrů, M. (eds.), I rodina má svou paměť. Rodinná paměť v interdisciplinárním kontextu, 113–154, Praha: NLN.
Lenderová, M. – Kubeš, J. (eds.). 2004. Osobní deník a korespondence – snaha o prezentaci, autoreflexi nebo (proto)literární vyjádření. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Losová, J. – Kessler, V. – Kršková, V. 2023. Babičky očima vnoučat. Praha: Historický ústav AVČR.
Losová, J. 1996. Kindheit in Böhmen und Mähren. Wien: Böhlau.
Mitterauer, M. – Müller, G. 2013. Aus Lebensgeschichten lernen: Zur interaktiven Sammelpraxis der „Dokumentation lebensgeschichtlicher Aufzeichnungen“. In Gelehrte Objekte? – Wege zum Wissen. Aus den Sammlungen der Historisch-Kulturwissenschaftlichen Fakultät der Universität Wien, 222–241, Wien: Volkskunde Museum.
Mitterauer, M. – Sieder, R. (eds.) 1982. Historische Familienforschung. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Mitterauer, M. 1991. Lebensgeschichten sammeln. Problem um Aufbau und Auswertung einer Dokumentation zur popularen Autobiographik. In Heidrich, H. (ed)., Biographieforschung. Gesammelte Aufsätze der Tagung des Fränkischen Freilandmuseums am 12. und 13. Oktober 1990, 17–35, Bad Windsheim: Fränkisches Freilandmuseum Bad Windsheim.
Mitterauer, M. 2009. Sozialgeschichte der Familie: Kulturvergleich und Entwicklungsperspektiven. Wien: Braumüller.
Müller, G. 2012. Dokumentation lebensgeschichtlicher Aufzeichnungen. In Feigl, C. (ed.), Schaukästen der Wissenschaft. Die Sammlungen an der Universität Wien, 49–52, Wien: Universität Wien.
Purvis, J. 1992. Using Primary Sources When Researching Women’s History from a Feminist Perspective. Women’s History Review, 1 (2), 273–306.