Datum zveřejnění:
1.6.2024
DOI:
https://doi.org/DOI: 10.21104/HD.2024.1.02
Abstrakt:
In this article, health statistics were used primarily as a source of information for
the study of some mortality phenomena in Austrian Silesia at the turn of the 20th century.
The period is determined by the preservation of the sources, as these are statistics stored
in the Provincial Archives in Opava, i.e., the original written sources compiled by the
district doctors. These sources made it possible to track the numbers of births and deaths
in the individual political districts and statutory towns in Austrian Silesia. In the birth
statistics, the share of children born with qualified obstetric assistance was examined. In
the death statistics, the composition of deaths by age and cause of death was monitored.
Additionally, the seasonal distribution of these phenomena was also examined to the
extent permitted by the data sources. At the beginning of the study, a thorough check of
the credibility of the sources, i.e., health statistics, was conducted.
Klíčová slova
historical demography; mortality; causes of death; health statistics; turn of the 20th century; Austrian Silesia
Text článku
Reference
Primární prameny / Primary sources
Zemský archiv v Opavě, fond Zemská vláda slezská, Demografická statistika – statistické
zprávy o přirozeném pohybu obyvatelstva, porodech a úmrtích, o sňatcích civilních a vojenských
osob [Provincial Archives in Opava, collection Silesian Provincial Government,
Demographic Statistics – statistical reports on the natural movement of the population,
births and deaths, and civilian and military marriages.], inv. č. 1108, kar. 389–396.
Landes-Sanitäts-Bericht für Schlesien für die Jahre 1897–1900 verfaßt vom k. k. Landessanitätsrate
für Schlesien, s. l., s. d.
Landes-Sanitäts-Bericht für Schlesien für die Jahre 1901–1905, s. l., s. d.
Bericht über die sanitären Verhältnisse in Schlesien in den Jahren 1906 bis 1910, s. l., s. d.
Bericht über die sanitären Verhältnisse in Schlesien in den Jahren 1911 bis 1915, Troppau, s. d.
Sekundární prameny / Secondary sources
Caitlín Rábová, Š. 2021. Tuberkulóza a společnost. Obrazy nemoci v 19. a 20. století. Praha:
NLN.
Crinela Holom, E. – Hegedűs, N. 2022. A Proposal for Reclassifying Causes of Death in
Transylvania (1850–1920): The HCDT System. Przeszłość Demograficzna Polski, 44, 7–28.
Daimer, J. 1902a. Geburten und Sterblichkeitsverhältnisse in Oesterreich während der Jahre
1819–1899. Das oesterreichische Sanitätswesen, XIV, Beilage 4/23. Wien.
Daimer, J. 1902b.Todesursachen in Oesterreich während der Jahre 1873–1900. Das oesterreichische
Sanitätswesen, XIV, Beilage 37/11. Wien.
Dietrich-Daum, E. 2009. Reporting Death. The Case of Austrian Tuberculosis Mortality
Registration – Critique and Consequences for Historical Epidemiology. Prague Medical
Report, 110, 146–158.
Dokoupil, L. – Nesládková, L. 1987. Charakteristické rysy vývoje úmrtnosti obyvatelstva
českých zemí v 19. století. Historická demografie, 12, 193–204.
Dokoupil, L. – Nesládková, L. – Lipovski, R. 2014. Populace Rakouského Slezska a severovýchodní
Moravy v éře modernizace (od 60. let 19. století do první světové války). Ostrava:
Ostravská univerzita.
Dokoupil, L. – Nesládková, L. – Lipovski, R. 2020. Demografický vývoj v letech 1869–1914.
In Zářický, A. a kol., Rakouské Slezsko v procesu modernizace 1742–1914 II, 869–951,
Ostrava: Ostravská univerzita.
Dribe, M. – Quaranta, L. 2020. The Scanian Economic-Demographic Database (SEDD).
Historical Life Course Studies, 9, 158–172.
Eyler, J. M. 2005. Health Statistics in Historical Perspective. In Friedman, D. J. – Hunter,
E. L. – Parrish, R. G. (eds.), Health Statistics: Shaping Policy and Practice to Improve the
Population´s Health, 24–52, Oxford: Oxford University Press.
Fialová, L. 1995. Sezónnost demografických událostí v českých zemích v 17. až 20. století.
Demografie, 37, 13–16.
Fialová, L. a kol. 1996. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha: Mladá fronta.
Horská, P. a kol. 1990. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama.
HD 48/2024 73
Hulíková Tesárková, K. – Mazouch, P. – Fialová, L. 2020. Úmrtnost v českých zemích mezi
lety 1870–1910: aplikace historických transverzálních úmrtnostních tabulek. Historická
demografie, 44, 179–215.
Chodounský, K. 1881. Zhojitelnost a léčení tuberkulosy plicní. Praha.
Kárníková, L. 1965. Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754–1914. Praha: Nakladatelství
ČSAV.
Krämer, O. 1991. Vollständiges Adreß- und Geschäfts-Handbuch der Landeshauptstadt Troppau
1901. Troppau.
Lenderová, M. a kol. 2019. Ženy s kufříkem a nadějí. Porodní báby a asistentky v českých zemích
od poloviny 19. do poloviny 20. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Lipovski, R. 2018. Vitální statistika v rakouském Slezsku do roku 1869. Historická demografie,
42, 1–41.
Livi Bacci, M. 2003. Populace v evropské historii. Praha: NLN.
Myška, M. 1989. Průmyslová revoluce a proměny životního prostředí v ostravské aglomeraci.
Časopis Slezského muzea, 38, serie B, 241–262.
Netolitzky, A. 1898. Landes-Sanitäts-Bericht für Schlesien für die Jahre 1892–1896.
Wien-Leipzig-Teschen.
Pokludová, A. 2020. Zdravotní stav populace. In Zářický, A. a kol., Rakouské Slezsko v procesu
modernizace 1742–1914 II, 953–999. Ostrava: Ostravská univerzita.
Srb, V. – Haas, V. 1956. Statistika příčin smrti a statistická klasifikace nemocí, úrazů a příčin
smrti v Československu. Praha: SÚS.
Srb, V. – Kučera, M. 1959. Vývoj obyvatelstva českých zemí v XIX. století. Statistika a demografie,
109–156. Praha: Nakladatelství ČSAV.
Stříteský, J. K. 1971. Zdravotní a populační vývoj československého obyvatelstva. Praha:
Avicenum.
Šimečková, A. – Dokoupil, L. 1985. Příčiny úmrtí obyvatelstva ostravské průmyslové oblasti
v 19. století. Historická demografie, 9, 143–160.
Šimečková, A. 1982. Zdravotní poměry v ostravské průmyslové oblasti v 19. století. Diplomová
práce. Ostrava: Pedagogická fakulta.
Teleky, L. 1906. Die Sterblichkeit an Tuberkulose in Österreich 1873–1904. Statistische Monatsschrift,
32 (NF 11), 145–218.
Vašata, M. 2018. Příčiny úmrtí civilního obyvatelstva města Hradce Králové ve světle matričních
záznamů z let 1883–1889 a 1903–1909. Historická demografie, 42, 99–138.
Vlasák, F. 2022. Sebevražednost v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Historická
demografie, 46, 47–68.